Sedím a dýchám. Užívám si ten pocit, když vzduch proudí plynule do mého těla a osvěžuje mi mysl.  Nořím se do svého BYTÍ. Tenhle pocit zbožňuju. Volný dech je jako svoboda sama.

Když dýchat nemůžu, připadám si svázaná, uvězněná, omezovaná. Není mi dobře ani na duši. Však ono to spolu úzce souvisí. Listuju v knize „Co nám tělo říká“ od pana Hrabici a opět se chytám stolu. Něco na tom fakt je.

Všechny nemoci mají svojí příčinu.

Na rýmu trpím hlavně já a o trochu míň moje děti. Jak už vím, všechny nemoci mají svojí příčinu, tak i rýma má tu svou, moje i ta dětská.

Už se 100% jistotou vím, že kdykoliv jsou děti svědky nějakého domácího nedorozumění, do 2 dnů mají krutou žlutou rýmu.

Jak píše pan Hrabica: „Akutní rýma je pláčem tvého ducha. Přichází jako malý viditelný vzdor vůči všemu, co Tě nedávno potkalo.“

Na takovou rýmu mým dětem nejlépe pomáhá 1000x obejmout a opusinkovat od hlavičky až k patě a hlavně co nejdřív urovnat domácí spory.

Moje rýma přichází a odchází taky s jistou a zjevnou příčinou. Před mateřstvím jsem pracovala v továrně na automobily jako finanční analytik. Moje náplň práce byla jasně daná, plány, deadliny, jasné vize a představy o budoucnosti, které jsem ovlivňovala pouze já.

Maminky vědí, že mateřství s sebou nese i velkou změnu v životě. Už nejde jen o mé Já a vlastně už asi ani nikdy nepůjde. A co říká Ego? To se hroutí. Lpí na svém, na svých pravidlech.

„Je-li tvá rýma chronická, vytrvalá a úporná, přemýšlej, zda si tento trvalý, drobný pláč nad životem nezpůsobuješ sám lpěním na vlastních vizích a na nedůležitých maličkostech.“ Píše pan Hrabica.

A tak se zamýšlím sama nad sebou. Opravdu, někdy zbytečně lpím na blbostech. Na uklizených botech v botníku, kvůli nim dokážu teda natropit! Nebo na kousku modelíny na koberci, ach jo. Jsou to hlouposti. Smysl je v něčem úplně jiném. Nebo ten můj věčný a zdá se i zbytečný strach z budoucnosti, jak to všechno budeme zvládat?

Jsem šťastná za to, že jsem schopná si tyhle věci rozklíčovat, uvědomit a změnit.

Každé takové nachlazení je ideální možností se zastavit, zamyslet.

Na chvíli si odpočinout a srovnat si myšlenky v hlavě. A tak i ta naše rýma mě zastavila a já jsem se zase vrátila do svého klidu a harmonie. Jsem vděčná za ty moje dva miláčky, co mi hází modelínu po zemi a za svého milovaného muže, po kterém s láskou uklízím boty do botníku.

Miluju životní synchronicity a vím, že každá situace mi může přinést i něco pozitivního. I ten můj ucpaný nos mě něco naučil!

Samozřejmě že vím, že s kapkami do nosu se to nesmí přehánět. Jenže jak to mám vydržet, když se nemůžu celý den nadechnout? Stojím v kuchyni a přemýšlím, co budu dělat. Přemýšlím, že bych se mohla třeba napařit. No jo, ale když ta horká voda mi nedělá dobře.

A v tom mě to trklo. Nos přece uvolňuje mátová silice! Vyrobím si mátový balzám!

Na mojí bylinkové zahrádce se to mátou jenom hemží a tak mám z léta spoustu máty nasušené.

Po vzoru jiných mastiček jsem si vyrobila úžasný mátový balzám. Mažu si s ním čelo, nos z venčí i zevnitř, lícní kosti, tváře, krk i hrudník. Mátová silice tak prostoupí do celého dýchacího systému a krásně uvolní dech. Je to takový malý, rychlý, neuvěřitelný a účinný zázrak!

Máta mi pomáhá vyléčit se z rýmy a díky volnému dechu si uvědomuji i všechny ty duchovní příčiny téhle protivné malé nemoci.

Jelikož balzám je vyrobený ze samých přírodních surovin, nebojím se jím mazat i holčičky. Opravdu je to skvělý doplněk při léčení rýmy. Uvolní každý malý i velký nosánek :D.

Recept na Mátový balzám pro ucpané nosánky:

Ingredience: Vepřové sádlo, Bambucké máslo, Kokosový olej v poměru 1 : 1 : 1, co největší hrst sušené máty.

Vepřové sádlo se dobře vstřebává, bambucké máslo vyživuje namáhanou pokožku nosu a kokosový olej působí protizánětlivě.

Typ 1: Pokud nemáte zrovna doma bambucké máslo, vůbec nevadí, použijte vepřové sádlo s kokosovým olejem nebo jen samotné sádlo.

Typ 2: Můžete použít i mátu z nálevových sáčků. V létě pak bude s jistotou nejúčinnější čerstvá máta přímo ze zahrádky.

Postup:

1/ V kastrůlku si rozpustíme oleje a hned přisypeme sušenou bylinku. Mátu necháme v oleji jen 1 minutu ohřát a směs hned sundáváme z plotny. Do druhého dne se bude bylinka louhovat.

2/ Druhý den směs mírně zahřejeme, aby se oleje rozpustily a ponorným mixerem všechno rozmixujeme. Bylinku jsem v balzámu nechala záměrně. Bude stále uvolňovat léčivou silici.

3/ Rozmixovanou směs vlijeme do skleničky a necháme vše ztuhnout.

Máte hotovo. Balzám si uložte do lednice a používejte tak často, jak je vám příjemné! Jsem zvědavá, jestli vám mátový balzám pomůže tak, jako mě. Já jsem z něj nadšená a už na něj nedám dopustit. Napište mi, budu ráda!

Mějte se krásně, přeju vám hodně zdraví a sílu na vaší cestě ke zdraví, klidu a harmonii.

Papa Jana :D.

 

Zdroje:

Citace z knihy: Co nám tělo říká anebo po stopách nemocí, Miroslav Hrabica

Foto 1: Pixabay.com, Foto 2 a Foto 3: Jana Pošíková